• header
DRIVEN
BY
RIDERS
SNK \ Články \ Zobrazení

Připraveným štěstí přeje... (by Pepa Hlaváček)

Připraveným štěstí přeje...

Při koukání na videa , kde borci provozují nekonečná  kite back country u nás i ve světě, jsem si řekl, že to je to, co mě láká. Skialp ve spojení s kitem a jet daleko daleko. Neskutečná paráda.  Ale jsme připraveni i na to, že se může mně nebo parťákovi  něco přihodit?

Promiňte, nechci strašit a kazit tu parádu nějakým přivoláváním katastrof. Ale protože jsem záchranář  a to již 20let, tak ty katastrofy tak nějak vidím za každým rohem. Má praxe mě naučila, že připraveným skutečně štěstí přeje.  Občas čteme , že pod bruslařem se propadl led, že kajtera zachraňovala Horská služba, atd. Člověk nemusí být nutně začátečník, aby zažil nějakou prekérku. Úplně stačí špatný dopad po skoku v odlehlé pustině při mínusových hodnotách vzduchu na větrné pláni. Najednou je ti jasné , že sám např. 5 km k autu  nedáš a kámoši ti v tom krásným prašanu taky moc nepomůžou. A to ani nemyslím na to, že člověk masivně krvácí nebo je v bezvědomí.

V tom případě právě začíná boj s časem a zimou.

Co dělat? Hlavně na nic nečekat a volat o pomoc. Neboj se zavolat neprodleně na tísňovou linku 112, 155,...  Zde se tě vyptají, co se stalo, kde se stalo. A jsme u prvního problému. Dobrých  90% lidí nám není schopno přesně říct,  kde jsou. Operátor na tísňové lince vyhodnocuje na základě informací způsob záchrany a podle nich  rozhodne, zda poletí vrtulník, pojede Horská služba  a využije jejich technické prostředky, nebo jestli mimo horské oblasti pojedou hasiči.

V nepřístupných  horských oblastech, ale i mimo ně,  se často využívá záchrana vrtulníkem, pokud není letové počasí, tak nastupují  kluci z Horské služby nebo hasiči. Tento způsob je vždy časově náročný, zejména pokud nejste schopni říct,  kde přesně jste.

Nyní vám poradím pár praktických vychytávek, abyste alespoň trochu připraveni byli.

Než někam vyrazíte, mějte pokud možno nabitý mobil, do kterého si stáhněte aplikaci záchranka (http://www.zachrankaapp.cz/),  ta udělá polovinu věcí za vás a díky té aplikaci operátor přesně ví,  kde jste. Tato aplikace je propojena s Horskou službou. 

Předně zachovejte klid a rozvahu.

Na kajtování  v odlehlých lokalitách se vybavte alespoň malou lékárničkou, díky které budete schopni zastavit krvácení, a ve které bude termofólie a ideálně také ohřevné sáčky (http://www.theheatcompany.cz/index.php?page=thc) jako aktivní zdroj tepla.  Noste s sebou píšťalku, vysílačku... domluvte si způsob dorozumívání s kámošem.  Často jezdíme i víc něž kilometr od sebe a v bušáku se nedořvete.

Postižené osobě se snažte poskytnout tepelný komfort do doby příjezdu pomoci. Improvizujte. Z nafukovačky uděláte super stan, do komoráče se zabalíte, snažte se za každou cenu udržet v teple mimo vítr. Celá akce bude trvat v lepším případě desítky minut, v horším i několik hodin.

Pokud se rozhodnete pro jakoukoli  změnu během akce, například změnu pozice, vždy informujte záchranné složky. Na tomto místě bych nabádal k šetření baterie telefonu a umístění telefonu co nejblíže k tělu.  Záchranáři se s vámi budou snažit neustále komunikovat. Pokud máte málo kapacity v baterii, řekněte jim to, ať vás zbytečně nevolají.

Při příletu vrtulníku na sebe upozorněte, výborná pomůcka je termofolie, která dělá odlesky a je z  paluby výborně vidět. Že má vrtulník pomoci právě vám, mu dáte najevo vzpažením rukou a vytvořením písmene Y- YES to jsem já. Upozorněte na sebe samozřejmě i pozemní záchranáře.

Pokud jsi nucen řešit vážnější úraz, tak zjisti, zda postižený masivně nekrvácí, stav vědomí a zajisti životní funkce, to jest klasická první pomoc. Pro její zvládnutí  není zapotřebí žádných extra dovedností, ale to je na jiný článek. První pomoc se dnes školí na spoustě míst a není od věci ji ovládat.

Toto jsou moje doporučení a rady zde v Čechách. V zahraničí to bude podobné, ale tam si většinou záchrannou akci nechají zaplatit. U nás to jde z kapsy daňových poplatníků. Proto doporučuji z vlastní zkušenosti  mít do zahraničí pojištění. Ono poležet si v nemocnici v Rakousku,  by mě bez pojištění vyšlo opravdu hodně draho....

Co vy, máte už nějakou prekérku za sebou?  Jak jste ji vyřešil

..sem leť...

 

...cesta k dopravnímu prostředku je vždycky dřina, ale děláme to rádi...

 

 

Kolega vlevo v ruce drží ohřevné sáčky, kterými postiženého obložíme a poté zabalíme do spacáku...

 

 

kámošovi už je zima jak psovi

 

...pokud nemůže letět vrtulník...

 

Vložil: stejnaci.cz, 08.03.2018

Geox
16.03.2018, 00:32:47

Moc dobrej a zajímavej článek. Už mě to taky mnohokrát napadlo jaký je to riziko se někde zrakvit daleko od auta, sám v mrazu.... atd., takže apku asi nainstaluju.

Odpovědět
stejnaci.cz (profil)
08.03.2018, 23:16:28

Ja taky jsem si vzpomnel na udalost kterou me vypravel kamarad. Stalo se na Hochwangu ve Svajcu. Typek myslim ze doktor veterinar kiter jezdil az do zapadu slunce a kdyz se vracel tak netrefil sjezd z kopce dolu. 

Ten spot kdo nezna je sjezdovka s lanovkou po ktere se vyjede na hreben nad pas lesa a pak se na kite pokracuje po vrstevnici daleko co to da . A zpatky  se musi na kite zase dojet az ke sjezdovce a sjet dolu k autu na parkoviste pod lanovkou. 

No a tenhle kluk si myslel ze uz je u sjezdovky zabalik kite a jel doku k autu. Ale nad pasem lesa zjistil ze mel jeste kus traverzovat. Protoze ale vedel ze pod pasem lesa vede silnice rozhodl se ze projede freeride lesem a dojde k autu po silnici. 

Jednak jezdil az do total KO a uz nemel energii nasadit pasy a zase stoupat aby se vratil na sjezdovku kdyz se da projet les.

Cestsa lesem byla OK az do chvil nez dojel je skale - ne moc velka nevim mozna 2-5m. A to uz neslo delat nic tak se rozhodl ze to na lyzich skoci. Nahoru v tom prasanu a lese kdyz uz byla skoro tma to bylo hodne pres caru. Tak skocil a pri dopadu si zlomil nohu.

Aby to nebylo malo tak trackoval celej den pomoci kitetrackeru a diky tomu si vybil baterii u mobilu. 

Takze ted uprostred lesa sam se zlomenou nohou v -10C bez mobilu. 

Povedlo se mu nahodit mobil a vytocit manzelku ale uz nestihl nic rict a mobil zase off. Kdyz manzelka shanela kde je tak volala kamaradum a paradoxne diky kitetrackeru kterej vyzral celou baterii zjistili jeho online track kde bylo videt ze sjel spatne k lesu a dal uz track nepokracoval.

Aktivovali tedy zachrane slozky ktere ho zacali hledat. Tenhle kluk se pod skalou zabalik do kitu a cekal. Byla velka zima a nekdy hodne v noci ho nasla vojenska helikoptera pomoci nocniho videni. Kdyz ho nakladali mel uz asi jen par stupnu nad smrti. Rikali jeste hodinu a zemrel by na podchlazeni..

Tahle story ma happyend vsichni jsou OK. A ponauceni - telefon nabitej (aspon powerbank) , nejezdit sam, a hlavne nejezdit do total KO - vzdycky si nechat nejakou energii na navrat. 

P

Odpovědět
stejnaci.cz (profil)
08.03.2018, 23:05:30

bready11 - silnej zazitek .. na cem to letel dolu ten kopec - snad ne na kite? Nechat kamose napospas uprostred lesu v horach to neni vubec dobry., teda dobre to dopadlo .

Dik za sdiledni

Odpovědět
bready11
09.03.2018, 07:37:09

Měl SpeedRide, což je vlastně takovej malej a rychlej paraglide. 

Odpovědět
bready11 (www)
08.03.2018, 22:51:16

Čau, moc pěknej článek, díky za něj. Mám za sebou 2 prekérky... Ale prozatím s dobrým koncem.

Byl jsem s "kamarádem" kitovat nad kotlem u Petrových kamenů v Jeseníkách. Já s kitem a SNB, on se SpeedRidem a lyžema, kitama na test a Malamuitem. Pojezdili jsme dostatečně a aby návrat z5 do Karlova nebyla taková nuda tzn. z5 na Ovčárnu a pak dolů po silnici na Hvězdu, tak padlo rozhodnutí, že on sletí kotel dolů počká na mě a já s jeho psem na vodítku, 4ma kitama v batohu a SNB sjedu dolů a po cestě kolem potoka se dostanem do Karlova. Nikdy jsem tou cestou nešel, ale nebyl jsem sám a on to tam znal jak svoje boty, tak proč ne. Začalo se docela rychle stmívat.. Tak jsme vyrazili.... On byl dole hned, mě to s tím psem trvalo neskutečně dlouho, protože měl krátký vodítko a nesměl se pustit, protože by zdrhnul...  Dojel jsem dolů, ale "kámoš" přistál za lesíkem, kterej nebyl velkej, ale pro mě na SNB to byla nepřekonatelná vzdálenost, protože jsem táhl psa, těžkej batoh a když jsem si sundal prkno tak jsem se okamžitě propadnul po pás do sněhu. To bylo tak 17:30. A borečka nenapadlo nic jinýho, že pojede napřed a někde mě počká.... Takže jsem zůstal sám, téměř po tmě se psem, kterej absolutně neposlouchal a já ani přes ty kvanta sněhu nemohl najít tu cestu vedoucí do Karlova. Každej krok byl neskutečně vysilující, protože jsem se pokaždý propadl hluboko... Docela dlouho jsem se tam plácal a "kámoš" nikde... V batohu jsem vyhrabal čelovku bez které nedám ani ránu. Signál v mobilu taky nic moc. Měl jsem sebou Garmin eTrex pro trackování. Signál nikde. tak jsem se s vypětím sil vyškrábal na nějakej kopeček, ať znám svou polohu a můžu zavolat pomoc. Volal jsem kolegovi, ten zvedl mobil někde v hospodě a jediný co ho zajímalo byl pes, jestli je v cajku.... Když jsem mu oznámil, že na psa seru, že vůbec nevím kde jsem, kde je cesta a že chci aby se vrátil a nebo zavolal Horskou, tak mi oznámil, že nějakej hlavoun z Horské dnes slaví narozky, tak je přece nebudeme obtěžovat... Takže mi byli souřadnice k ničemu, ale aspoň jsem podle GPS našel tu cestu. Vrátil jsem se na ni, chvíli jsem tam ležel a chtěl jsem tam počkat do rána. Vybalil jsem kite a zabalil se do něj jako do spacáku. Ležel jsem v něm a poslouchal okolí. Bylo fakt ticho, nikdo nikde. Mám jediný štěstí že ten večer moc nemrzlo a nebo jsem to nepociťoval. Párkrát mi ještě volal, jak to vypadá a kde jako jsem... Pak už jsem mu to nebral. Furt mi to ale vrtalo hlavou, že to přece nemůžu takhle vzdát. Tak jsem sbalil cajky a vydal se na cestu. Zkoušel jsem to po cestě na SNB s teleskopickejma holema, ale bylo to na prd. cesta byla hlavně úzká a na obou stranách sráz. Brzdit se moc nedalo, takže jsem brzdil sednutím, pes táhl docela fest. Nakonec jsem ho pustil a pak se to na SNB chvíli dalo. Cesta se o5 zůžila a ja musel vypnout SNB a zkusit jít po svých. Nešlo to, tak jsem se uchýlil k tomu, že půjdu potokem. Bylo mi to už jedno, protože jsem byl stejně spocenej jako prase, rukavice mokrý a strašně unavenej... Do Karlova jsem došel o půl 2hé ráno... Volal jsem kolegu, ten dojel za pul hodky vychlámanej autem.... Bylo zbytečný mu cokoliv vysvětlovat, natož se rozčilovat... Ubytoval jsem se a dal sušit věci a padl za vlast. Tehdy jsem s ním byl naposledy a ikdyž je to v téhle branži docela oblíbená a uznávaná osoba a já byl rád, že mám tu čest se vedle takovýho borce pohybovat, poslouchat zážitky z celýho světa a závidět ten život BORCE, tak tehdy jsem s ním byl naposledy.... Takže od té doby sebou tahám plno věcí (čelovka, lékárna, reflexní vesta, Green Laser, powerbanka 16000mAh, 2x mobil, vysílačka, Cree Led XML-T6 svítilna, náhradní GTX rukavice...)  a vím, že LEPŠÍ JE VĚCI MÍT A NEPOTŘEBOVAT NEŽ NEMÍT A......         

Odpovědět
Pepa
09.03.2018, 11:31:32

Příběh jak vystřižený! Takhle přesně to známe z praxe. Ty sis pomohl sám, ale už to bylo na hraně. Dopadlo to dobře, ale ...Člověk v té situaci nechce nikoho obtěžovat, kór když je oslava atd. To je hloupost a vždy je tam někdo schopen tu akci provést.

Myslím že právě ta aplikace záchranka je pro tyhle případy velice dobrá a kluci ze záchranky udělali dobrou práci .

V popisu tvé zkušenosti mluvíš o cestě. Po té klidně mohli hoši z HS přifrčet na skůtru a odvézt tě a pivo pro ně by měl zaplatit tvůj "kámoš". Takto jsi se pohyboval v noci v zimě na pokraji fyzických sil, promočený.

Moje zkušenosti jsou takové , že lidé otálejí s voláním o pomoc a volají až na pokraji vyčerpání, přitom často stačí dojet nějakým technickým prostředkem co nejblíž místu a nešťastníka odvést do bezpečí. Je jasné že nenabádám k tomu dělat ze záchranných složek TAXI. A ve výše popsaném příběhu by nikdo neřekl půl křivého slova , že dotyčný zavolal o pomoc zbytečně.

 

Odpovědět

Odpověď na komentář:

Pepa
09.03.2018, 11:31:32

Příběh jak vystřižený! Takhle přesně to známe z praxe. Ty sis pomohl sám, ale už to bylo na hraně. Dopadlo to dobře, ale ...Člověk v té situaci nechce nikoho obtěžovat, kór když je oslava atd. To je hloupost a vždy je tam někdo schopen tu akci provést.

Myslím že právě ta aplikace záchranka je pro tyhle případy velice dobrá a kluci ze záchranky udělali dobrou práci .

V popisu tvé zkušenosti mluvíš o cestě. Po té klidně mohli hoši z HS přifrčet na skůtru a odvézt tě a pivo pro ně by měl zaplatit tvůj "kámoš". Takto jsi se pohyboval v noci v zimě na pokraji fyzických sil, promočený.

Moje zkušenosti jsou takové , že lidé otálejí s voláním o pomoc a volají až na pokraji vyčerpání, přitom často stačí dojet nějakým technickým prostředkem co nejblíž místu a nešťastníka odvést do bezpečí. Je jasné že nenabádám k tomu dělat ze záchranných složek TAXI. A ve výše popsaném příběhu by nikdo neřekl půl křivého slova , že dotyčný zavolal o pomoc zbytečně.

 

* Jméno:
* E-mail:
www:

Text příspěvku:

Komentáře
Fórum
Bazar - nové

Kontakt | Zpracování osobních údajů | FAQ | Návod na vložení článku

mystic kiteboardingmystic kiteboarding facebookozonekites czech facebook pageozonekites international facebook pagemystic kiteboardingmystic kiteboarding facebookozonekites czech facebook pageozonekites international facebook page

design & code puradesign.cz