Zakarpatská Ukrajina

Tento spot (spoty) jsme objevili v létě roku 2009 při turistickém výletu na Zakarpatskou Ukrajinu. Krásné travnaté pláně (poloniny) plné borůvek, pasoucích se koní, hodní lidé, ceny zboží a služeb. Vše vedlo k tomu, že jsme si tuto část Ukrajiny oblíbili.

Nápad byl jednoduchý, vyrazit i v zimě a prozkoumat tuto oblast za účelem snowkitingu.

Charakter reliéfu v zimě působí velkolepě. Až 40km dlouhé, odlehlé, sněhem zapadané poloniny s nadmořskou výškou okolo 1500m. Pásmo lesa končí cca 1200 – 1300m.n.m.

 

 

 

Polonina Boržava v létě (2009)

 

Pár týdnů před plánovaným odjezdem začínáme sledovat počasí. Čím se blíží termín odjezdu, jsme více a více zklamaní. Dva dny před odjezdem přichází na západní Ukrajinu teplá fronta a do toho začalo pršet. Tím se značně zkomplikoval náš původní záměr vyjíždět na poloniny z ukrajinských zimních středisek. I přesto nakládáme auto a pozdě večer 25.12. 2009 vyjíždíme.

 

 

Naše cesta vede přes Bratislavu a Budapešť. Hranici s Ukrajinou překonáváme v Záhonech s menšími problémy. Na ukrajinské straně hranice si naše auto odstavili stranou a tři hodiny se nám hrabali ve věcech. Moc se jim líbilo naše vybavení, a tak jsme jim udělali krátkou přednášku o snowkitingu. Dále jsme pokračovali do města Chust a Dubove. Po cestě plné nečekaných nástrah přijíždíme do Ušť Čorny. První den jsme si koupili SIM kartu a zajistili si tak přístup na internet. Díky tomu jsme si naplánovali náš první výstup na poloninu.

 

 

 

 

Druhý den vstáváme velice brzy, neboť předpověď počasí hlásí příznivé podmínky. Jediné, co je velkým otazníkem, je sněhová pokrývka, která byla ovlivněna dvoudenním vytrvalým deštěm. Celé území Zakarpatí je postižené povodněmi. Za poslední 2 dny spadlo více jak 30mm dešťových srážek ve všech polohách.

Checkujeme vybavení, snídáme, vyrážíme 8:30. Cesta začíná podél řeky Teresva, překonáváme most a jdeme po červené značce na JV. Začínáme stoupat a zbývá nám „jen“ 700 výškových metrů. Cestou zdoláváme staré popadané kmeny. V 900m.n.m. začíná souvislá sněhová pokrývka, která se postupně zvyšuje až na neskutečných deset cm ve 1300m.n.m. Po čtyřech hodinách chůze docházíme na kopec, odkud je krásný výhled na Svidoveckou poloninu. Po důkladné analýze výšky sněhu na polonině a z důvodu lehké únavy a časové tísně usuzujeme, že se vrátíme stejnou cestou zpět.

 

 

 

 

 

Třetí den pobytu v Usť Čorně sliboval podle předpovědí minimálně deset cm nového sněhu. Nevyráželi jsme tedy na kopce a užívali si ukrajinskou kulturu.

 

Čtvrtý den vycházíme za svítání na Krásnou poloninu. Jdeme na JZ. Nad sebou vidíme jen modro. Tempo je značné, za pár hodin se dostáváme nad hranici lesa. Naneštěstí je nízká oblačnost výš, než jsme si přáli a „přelévá“ se přes hřeben poloniny. Naše vybavení jsme také neodhadli. Foukal slabý vítr okolo 4m/s a náš největší kite byl M3 10m. Větší kity jsme nechali dole. Na hřebeni zůstáváme celý den šlapáním po polonině. Scházíme za šera vyčerpaní, ale relativně spokojení.

 

 

 

 

 

 

 

Pátý, poslední den našeho pobytu, odjíždíme, neboť v dalších dnech slibovala předpověď špatné počasí.

 

Po shrnutí našich zkušeností a diskuzi vyplynulo následující:

 

• Při sebemenší pochybnosti o nedostatku sněhu na poloninách nevyjíždět z ČR. To samé platí i o počasí, pokud chceme jet jen na pár dní, vyjet jen za hezkého počasí a druhý den bychom se už mohli prohánět po poloninách.
• Na poloniny se dostávat výhradně jen pomocí vleků a lanovek (např. ze střediska Podobovec, Pylypec na poloninu Boržava, nebo z Drahobratu…), ušetříme si tím dvě hodiny chůze. Vždy je ale potřeba ujít pár stovek metrů pěšky. Pokud je hodně sněhu, je dobré si vzít sněžnice, splitboard či skialpy.
• Nejezdit přes období vánočních prázdnin, vyhneme se tím komplikovaným sháněním ubytování v zimních střediscích.
• Jestliže nevytáhneme ani jeden den kity kvůli naší matce přírodě, nezoufat a uspokojit se alespoň místní vynikající vodkou, lokálním jídlem a příjemnými lidmi.
• Je dobré vzít si GPSku, popř. vysílačky pro pocit bezpečí, na horskou službu bych se raději nespoléhal.

 

Není problém se tu domluvit česky. Říká se, že alespoň jeden člen každé ukrajinské rodiny někdy pracoval v Čechách. Dávejte si pozor na silnice, zajet do půlmetrové díry uprostřed hlavní silnice není problém. Cena benzinu je téměř poloviční než u nás a za půl litru kvalitní vodky zaplatíte kolem 40 Kč. Vzhledem k názorům některých lidí musím konstatovat, že je tato země minimálně stejně bezpečná jako ČR.

Infrastruktura na Ukrajině není na takové úrovni jako v alpských zemích, přírodní podmínky pro snowkiting jsou ale vynikající.

 

Drahobrat

 

 

 

Polonina Boržava (Pylypets)

 

 

 

 

Na závěr bych chtěl poděkovat firmě OZONE a VOILE za podporu a přeji hodně úspěchů s přejezdem těchto polonin, hezké počasí a pěkný konstantní větřík…

 

O SNK na Ukrajině (dokončení přijde později):

http://www.snowkite-ukraine.com/

 

Předpověď:

http://www.gismeteo.ua/ua/city/weekly/11852/

http://www.snow-forecast.com/